Ověřování zranitelností s důkazem zneužitelnosti, dekompilace binárek bez zdrojáku a kontrola rámce firemní komunikace — aniž by binárky, nálezy či pošta opustily vaši síť.
Jazykový model v bezpečnostní analýze halucinuje způsobem, který je horší než mlčení: vymyšlená zranitelnost spotřebuje den práce týmu, přehlédnutá zabije audit. Proto v AE model nikdy nemluví přímo k uživateli.
Disassembler, statická analýza, signatury, symbolická exekuce, kontrola dosažitelnosti. Deterministická, rychlá a vysvětlitelná — ale křehká a se slabým záchytem na neznámé vzory.
Zobecňuje, pojmenovává, rekonstruuje záměr kódu a souvislosti, které heuristika nevidí. Jeho tvrzení jsou však sama o sobě neověřitelná.
Rekompilace a porovnání sémantiky, běh důkazu v izolovaném sandboxu, ověřitelný fakt z DNS a evidence. Deterministicky rozhodne, zda hypotéza obstojí.
Nástroj, který nemá jak říct „nevím“, lže. Třetí stav je proto záměrnou součástí návrhu, ne mezerou.
Orákulum prošlo a existuje důkaz — rekompilát se chová shodně, důkaz v sandboxu reálně prošel, fakt sedí s evidencí. Výstup je použitelný jako podklad pro audit.
Orákulum prokázalo, že nález neplatí — zranitelný kód není dosažitelný, verze nesedí, konfigurace problém vylučuje. Falešně pozitivní nález se uzavře s odůvodněním.
Orákulum nedospělo k závěru. Nález jde na člověka i s tím, co se zjistilo a kde analýza narazila. Žádný tichý závěr, žádné doplňování odhadem.
Každý motor stojí na téže trojici — heuristika, hypotéza, ověření. Liší se vstupem a tím, co je u nich orákulem.
Nález ze skenu nebo pentestu projde kontrolou verze, konfigurace a dosažitelnosti; model navrhne cestu zneužití a důkaz; ten se spustí v izolovaném sandboxu nad klonem cíle. Výsledkem není skóre, ale důkaz nebo vyvrácení — a přepočítané zbytkové riziko.
Binárka bez zdrojáku — firmware dodavatele, legacy komponenta, podezřelý spustitelný soubor. Model rekonstruuje jména, typy a záměr funkcí, orákulum výsledek rekompiluje a porovná s originálem. Ve výstupu je vyznačeno, co je ověřeno a co odhad.
Inventura kanálů, kontrola toho, co přichází, a toho, co odchází. Podvod se změnou platebních údajů, napodobené domény partnerů, přílohy detonované v sandboxu, data odcházející neschváleným kanálem. Podrobně níže →
Co záplata dodavatele opravdu opravuje a zda se nás to týká. Binární rozdíl před a po, porovnaný s vaším soupisem komponent. Odpověď na otázku, která u každého bulletinu stojí hodiny — musíme aktualizovat hned, nebo se nás to netýká.
První úroveň třídění bezpečnostních alertů s týmž harnessem. Tvrzení o alertu musí sedět s nezávislým zdrojem telemetrie, jinak se označí jako neprokázané a putuje k analytikovi se zjištěným kontextem.
Kontrola vlastního kódu proti vašim zvyklostem a vašim knihovnám, ne proti generickému vzoru. Nález platí teprve tehdy, když k němu existuje testovací případ, který chybu reprodukuje.
Převod technického nálezu do jazyka zákona o kybernetické bezpečnosti a prováděcích předpisů, včetně doplnění do prohlášení o aplikovatelnosti a do analýzy rizik. Technik dokumentaci nepíše, kontroluje ji.
Komunikace je největší a nejhůř zmapovaná útočná plocha firmy — a jediný kanál, který denně překračuje hranici organizace v obou směrech. AE-COMM ho zpracovává ve třech rovinách.
Kontrola komunikace zaměstnanců má tvrdé hranice — ochrana osobních údajů, soukromí elektronické komunikace, pracovní právo i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Pokud se tato omezení nezabudují do nástroje, vystaví provozovatele sankci. V AE-COMM se proto nedají vypnout:
Model je zaměnitelná součástka. To, co z něj dělá použitelný nástroj, je obálka klasifikátorů před ním i za ním — a brána, přes kterou neprojde žádná změna bez vyhodnocení.
Rozhodne, zda úloha vůbec patří AE a kterému motoru. Brání tomu, aby se z nástroje stal univerzální chat nad firemními daty.
Klíče, hesla a osobní údaje se odstraní dřív, než se vstup dostane k modelu. Vstupem jsou dumpy paměti, logy a konfigurace — tedy materiál plný citlivých údajů.
Vstupy AE řídí útočník — řetězce v malwaru, řádky v logu, obsah zprávy. Pokus vložit do nich instrukci pro model se musí zachytit dřív, než ji model uvidí.
Odhadne náročnost a úlohu rozdělí nebo odmítne. Výpočetní výkon je konečný zdroj a plánuje se, neutrácí.
Každé tvrzení musí ukazovat na konkrétní místo — posun v binárce, řádek kódu, záznam v evidenci. Tvrzení bez ukotvení se zahodí.
Zachytí posun z „možné“ na „potvrzené“ aniž by orákulum vůbec běželo. To je nejčastější způsob, jakým AI nástroje lžou.
Skóre modelu se převede na jistotu kalibrovanou proti skutečné historické přesnosti. Žádných „97 %“ vytažených z modelu.
Táž úloha běží nezávisle vícekrát. Rozpor mezi běhy znamená eskalaci k člověku, ne zprůměrování výsledku.
Změna klasifikátoru ani modelu se nedostane do provozu bez běhu nad anotovanou sadou a bez podpisu. Profil se buď povýší, vrátí zpět, nebo zamítne.
AE se neprodává jako software, který si někam nainstalujete. Přijde jako zapečetěné zařízení, zapojí se a je v provozu. Důvod není pohodlí, ale doložitelnost — pokud si sestavu skládá klient, nedá se podepsat, co na ní běží a zda váhy modelu neopustily uzel.
Výpočetní uzel s modelem a sandboxový uzel jsou fyzicky oddělené, ne konfiguračně. Konfigurační oddělení se dá omylem zrušit — a exploit běžící vedle modelu sahá na váhy i na vaše data.
Seznam komponent a jejich otisky jsou součástí dodacího listu. Zásah do skříně je zjistitelný.
Otisky zavedení se porovnávají při každém startu. Nesoulad je událost, na kterou se reaguje — ne tiché pokračování.
Disky i váhy modelu. Klíče jsou vázané na stav zavedení, takže disk vyjmutý ze zařízení je nečitelný.
Ve výchozím stavu žádný odchozí provoz kromě zabezpečeného administrativního kanálu. V uzavřené variantě ani ten.
Model, klasifikátory i firmware jsou podepsané a před načtením ověřené. Pro uzavřené prostředí existuje samostatný balík na médiu — nikdy ne „žádné aktualizace“.
Že aktualizace opravdu proběhla, se ověřuje otiskem běžící verze, ne hlášením obsluhy.
Při servisní výměně jde zařízení bez disků — obsahují vaše data i model. Je to součást smlouvy, ne ústní dohoda.
Zařízení se prodává nebo pronajímá; licence AE je na něj vázána stejným mechanismem jako perpetuální licence Praetorixu. Do nabídky patří i příkon a spotřeba — u větších řad je to položka, kterou provoz pocítí.
Pro provozovatele regulovaných služeb a průmyslová řídicí prostředí. Zařízení nemá spojení se světem; aktualizace přicházejí jako podepsaný balík na médiu a ověří se před načtením.
Zařízení běží ve vaší síti, my ho spravujeme přes zabezpečený administrativní kanál. Každý kus má vlastní klíče — nic se mezi zákazníky nesdílí.
Pro organizace bez vlastního železa. Běží ve vašem prostředí a pod vaší správou identit; data zůstávají v hranicích, které si určíte.
Jádro je povinné, ostatní moduly se dokupují podle toho, co řešíte. Stejný princip jako u jádra Praetorixu — platíte za to, co opravdu používáte.
Harness klasifikátorů, profily a jejich vyhodnocování, evidence důkazů, napojení na dohled. Povinná součást každé dodávky.
Motor AE-VER a sandbox pro běh důkazů. Navazuje na registr zranitelností v Praetorixu.
Motor AE-DEC s rekompilačním ověřením. Pro firmware dodavatelů, legacy komponenty a podezřelé soubory.
Motory AE-TRIAGE a AE-PATCH. Navazují na nepřetržitý dohled a na soupis komponent.
Motor AE-CODE nad vlastním kódem organizace, s reprodukovatelným testem ke každému nálezu.
Motor AE-DOC — převod nálezů do analýzy rizik, prohlášení o aplikovatelnosti a auditních výstupů.
Motor AE-COMM — inventura kanálů, kontrola příchozí a odchozí komunikace včetně posouzení vlivu a vzorové dokumentace.
Ne. Model běží na zařízení Praetorix HW u vás. Zařízení nemá ve výchozím stavu žádnou odchozí konektivitu kromě zabezpečeného administrativního kanálu — a v uzavřené variantě ani ten. Binárky, zdrojové kódy, nálezy ani pošta se nikam neodesílají.
Model v AE nikdy nemluví přímo k uživateli. Generuje jen hypotézy, které musí potvrdit deterministické orákulum — rekompilace, běh důkazu v sandboxu nebo ověřitelný fakt z evidence. Tvrzení bez důkazu se nevydá. AE také nemá volný konverzační režim a nemá právo zasahovat do produkčních systémů: zásah navrhuje, nevykonává.
Každý nález dostane jeden ze tří stavů — POTVRZENO (orákulum prošlo, existuje důkaz), VYVRÁCENO (orákulum prokázalo, že nález neplatí) a NEPROKÁZÁNO (orákulum nedospělo k závěru, nález jde na člověka). Třetí stav je záměrný: nástroj, který nemá jak říct „nevím“, lže — a právě to je důvod, proč se AI nálezům nedá věřit.
Ne. Účelem je detekce kybernetického rizika, ne hodnocení lidí — nástroj funkci na hodnocení výkonu nemá a nedostane ji. Výchozí režim zpracovává metadata, ne obsah; přístup k obsahu vyžaduje druhé schválení a zapíše se. Komunikace s právním zástupcem, odborová a whistleblowing komunikace jsou z rozsahu vyloučeny technicky. Součástí nasazení je posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a vzorová dokumentace pro informování zaměstnanců.
Pokud si sestavu skládá klient, nedokážeme podepsat, co na ní běží a jak je zavedená. U dodaného zařízení je celý řetězec doložitelný — zapečetěná sestava s otisky v dodacím listu, měřené zavedení a šifrování vázané na stav zavedení. U bezpečnostního nástroje je právě tohle předmětem auditu, ne výkon.
Praetorix řídí soulad — evidenci, rizika, prohlášení o aplikovatelnosti a auditní výstupy. Vigil zajišťuje nepřetržitý dohled. AE je třetí vrstva: technická analýza, která z nálezu udělá ověřený závěr. Nálezy AE vstupují do registru zranitelností a do analýzy rizik. Nasadit se dá i samostatně.
Ne a ani se o to nesnaží. Odstraňuje rutinu — třídění falešně pozitivních nálezů, první kolo triáže, přepisování nálezů do dokumentace — a dává podklad s důkazem. Rozhodnutí zůstává na člověku a všechno, co orákulum neověřilo, se mu předá výslovně.
Vyplňte formulář — vytvoříme evidovaný ticket a do 24 hodin se ozveme s návrhem termínu. Ukázku umíme postavit na vašem vlastním případu: nález ze skenu, binárka bez zdrojáku nebo přehled vašich komunikačních kanálů.